Souhlasím.
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím. 
 
 
úvod | tisk | napište nám |
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.

Štefl: Stavební trh ve střední Evropě několik let rychle poroste

Stavební trh ve střední Evropě se odrazil ode dna a několik let teď celkem rychle poroste. Určité zpomalení nastane pravděpodobně ke konci programovacího období evropských fondů. „Otázkou pak zůstává, jaké dotace budou alokovány do střední Evropy po roce 2020,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper generální ředitel OHL ŽS a viceprezident Hospodářské komory ČR Michal Štefl.

 

Jaké významné projekty čekají vaši společnost v letošním roce?

V oboru železničního stavitelství realizujeme například modernizaci trati Tábor – Sudoměřice u Tábora, rekonstrukci trati Klatovy - Železná Ruda a optimalizaci trati Cheb – státní hranice SRN, na Slovensku modernizaci trati Nové Mesto nad Váhom – Púchov (úsek Beluša – Púchov) nebo slovinskou stavbu Dolga Gora.

V oboru silničního stavitelství ČR pokračujeme v modernizaci dálnice D1, na Slovensku budujeme nový úsek dálnice D1 mezi obcemi Hubová a Ivachnová, v Kazachstánu realizujeme silniční most přes řeku Ili a v Moldavsku modernizaci rychlostní silnice R1 včetně výstavby obchvatu města Ungheni.

V pozemním stavitelství jsou zajímavé například projekty Generální oprava fasád historické budovy Národního divadla, výstavba v areálu Kampusu Masarykovy univerzity v Brně Biology Park Brno, výstavba objektu Centralizace lékařské péče v nemocnici v Karlových Varech nebo realizace vodohospodářského projektu Přerov – výstavba levobřežního a pravobřežního sběrače s napojením Dluhonic a Kozlovic.

Můžete naznačit, jaké nové zakázky chystáte na další období?

V letošním roce se chceme zaměřit především na velké soutěže, které budou vyhlašovány na železničním trhu v České republice. V zahraničí se soustředíme především na trhy, které jsou nám dobře známy.

Stavebnictví v letošním a příštím roce poroste, lze nyní odhadnout další vývoj?

Domnívám se, že se stavební trh ve střední Evropě odrazil ode dna a několik let teď celkem rychle poroste. Určité zpomalení nastane pravděpodobně ke konci programovacího období evropských fondů. Otázkou pak zůstává, jaké dotace budou alokovány do střední Evropy po roce 2020.

Jaké největší problémy brzdí rozvoj výstavby?

V současné době je to především legislativa. Mohu nicméně říct, že na ministerstvech dopravy a pro místní rozvoj vznikají návrhy zákonů, které by mohly výstavbu v ČR urychlit. Zásadní brzdou rozvoje výstavby v posledních letech byly také kroky ministra Bárty, který zastavením projektů způsobil českému stavebnictví a národnímu hospodářství jen stěží uvěřitelné škody a vratku miliard z fondů EU.

 

Co byste především změnil v zákoně o zadávání veřejných zakázek?

Je potřebné především zjednodušit a zpřehlednit postupy při zadávaní zakázek a stanovit zadavatelům konkrétní lhůty pro posouzení nabídek. To je proces, který někdy trvá věčnost. Je nutno rovněž přesně upravit institut mimořádně nízké nabídkové ceny. Současný stav, kdy v této otázce panují rozdílné odborné názory i stanoviska a rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, rozhodně nepodporuje právní jistotu ani jedné ze zúčastněných stran. Navrhuji též blíže vymezit a objektivizovat důvody, za kterých mohou zadavatelé rušit zadávací řízení, neboť tzv. důvody hodné zvláštního zřetele si každý zadavatel skutečně vysvětluje po svém a dochází tak mnohdy k plýtvání časem a vlastními náklady dodavatelů, kteří se zbytečně věnují náročné přípravě nabídek na zakázky, jejichž zadávacím řízením si zadavatelé jen testují situaci na trhu.

ÚOHS je zavalen šikanózními stížnostmi neúspěšných uchazečů. Jak toto omezit?

Zčásti se snaha o řešení této situace projevila v poslední technické novele zákona o veřejných zakázkách, která zavádí koncentraci řízení a klade vyšší finanční nároky na stěžovatele, tedy zvyšuje horní limit kauce při podání návrhu na Úřad až na 10 milionů Kč. Navíc pětina v případě zpětvzetí návrhu propadá ve prospěch státu. Nově rovněž není možné složit kauci dodatečně. Budoucí praxe teprve ukáže, zda budou mít tato nová opatření účinný efekt a zda se nakonec neprojeví jako kontraproduktivní, protože budou nadměrně omezovat oprávnění stěžovatelů, zvláštně těch ekonomicky slabších.

Navíc lze očekávat, že z důvodu zavedené koncentrace řízení bude značná část dodavatelů nucena využívat služeb specializovaných advokátních kanceláří, což bude přirozeně vyvolávat potřebu odpovídajícího, tedy finančně náročného, právního zastoupení na straně ostatních zúčastněných stran, zadavatele nevyjímaje.

Jaké podniknout změny v praxi hodnocení veřejných soutěží?

Volit vhodný poměr hodnotících kritérií, a to kvantitativního vyjádřeného cenou, a kvalitativních vyjádřených jednotlivými prvky celkové ekonomické výhodnosti nabídky. Použití ceny jako základního hodnocení je výhodné z hlediska jednoduchosti, přehlednosti a transparentnosti hodnocení. Po otevření obálek s nabídkami se pouze seřadí nabídky podle ceny a je dán jasný vítěz, nic dalšího se neřeší. Hodnotící komise zadavatele tak nemá žádnou větší odpovědnost, kterou by jinak musela nést při složitějším posuzování nabídek.

Takovýto způsob hodnocení však vede k výraznému tlaku na cenu, kdy dodavatelé často nabízejí cenu pod reálné možnosti, zvyšují se nároky na posuzování cen z hlediska institutu mimořádně nízké nabídkové ceny.

Jednokriteriální zadávání na základě nejnižší nabídkové ceny pak v praxi může vést k tomu, že zakázka není dodána v požadovaném standardu za cenu, která byla nabídnuta, event. dojde v průběhu realizace i tak ke zvýšení původní ceny. Domnívám se, že tento způsob hodnocení je využíván v převážné většině případů z důvodu, že nastavení kvalitativních hodnotících kritérií, tj. hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek, je velmi obtížné a klade vysoké nároky na zadavatele, kteří musí detailně a objektivně popsat, jakým způsobem budou nabídky hodnotit, a následně musí zajistit aplikaci tohoto hodnocení v praxi z hlediska transparentnosti.

Právě stanovení dílčích hodnotících kritérií a způsob jejich hodnocení bývá pak často kritizován a napadán námitkami, případně návrhy na ÚOHS. Zadavatelé nezřídka, zejména pokud jde o velice subjektivní a obtížně měřitelná kritéria (např. hodnocení plánu organizace výstavby), nejsou schopni stanovit a transparentně aplikovat způsob hodnocení. Z pohledu zachování transparentnosti se tak jeví jako nejvhodnější volba číselně vyjádřitelného a měřitelného kritéria výhodnosti nabídky s ohledem na specifika té které konkrétní zakázky a priority zadavatele.

Podaří se nám lépe čerpat peníze z evropských fondů na dopravní stavby?

Na postu ministra dopravy je v současné době profesionál z oboru, pevně tedy věřím, že se i v této problematice posuneme hodně dopředu.

V jakém oboru stavebnictví vidíte v současné situaci nejvíce příležitostí?

Pro nás je v současné době nejzajímavější železniční trh, na kterém působíme přes 60 let, a bude v nejbližších letech výrazně růst. Daří se nám teď rovněž v oboru silničních staveb, především v zahraničí. Další příležitosti souvisí s pokračováním dotací do oblasti ekologických projektů, především vodohospodářských staveb, alternativní energetiky, projektů spaloven a dalších energetických modernizací.

V čem nejvíce pokulháváme za zahraničím?

V rovině technické bych o pokulhávání nemluvil, naopak úspěšně vyvážíme naše know-how do mnoha zahraničních zemí. V rovině obecné se domnívám, že je tady jen malé povědomí o výrazném multiplikačním efektu investic do stavebnictví, který je ze všech odvětví v ČR nejvyšší. Při investicích do stavebnictví připadnou na jednoho zaměstnaného stavebního dělníka dva další zaměstnaní v jiných oborech. Bohužel to samé platí naopak ve chvílích, kdy investice do stavebnictví poklesnou. Kvalita našeho stavebnictví se prokáže i vývozem do teritoria států SNS a Balkánu, kam budou orientovány i velké objemy evropských fondů.

Je pro vaši firmu prostor pro zvýšení podílu tuzemských výkonů?

V současné době určitě ano, především díky již zmiňovaným železničním projektům. Rozšiřovat naši produkci však hodláme i v oblasti silničního stavitelství a energetických projektů.

Co byste stavebnictví popřál do budoucna?

Především méně lidí typu Víta Bárty, kteří bez znalosti oboru a souvislostí zasahují populisticky do přípravy důležitých projektů a tím paralyzují další rozvoj odvětví. Stavebním firmám, včetně OHL ŽS, bych chtěl popřát, aby nemusely v příštích desítkách let procházet tak hlubokou krizí, která nás všechny postihla v minulých pěti letech.

Petr Bayer

 

Odběr newsletteru

Aktuality

06.05.2019 Průzkum Skypaper: Růst letos čeká téměř polovina stavebních firem

Stavební firmy zvyšují svůj optimismus a růst v letošním roce očekává 46,5 procenta z nich, oproti 44,6 % v roce…

23.04.2019 Časopis Skypaper opět v porotě soutěže ČDS a udělí cenu za celospolečenský přínos

Časopis Skypaper se opět stal členem odborné poroty již 16. ročníku celostátní soutěže Česká dopravní stavba,…

Archiv aktualit

Rychlé vyhledávání

Anketa

Co by nejvíce prospělo českému stavebnictví?

kvalitnější legislativa
 
více veřejných zakázek
 
omezení korupce
 
zlepšení odborného školství
 
zodpovědnější úředníci
 
jiné (můžete nám napsat co)
 

Fotogalerie

Fotogalerie

Kalendář akcí

«« červen 2019 »»
 
po
út
st
čt
so
ne
1
2
6
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
 

Kontakt

Petr Bayer
Jilemnického 2238
53002 Pardubice
Česká republika
mobil:+420 602 309 872
e-mail:bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz
 
 
O nás | Novinky | Newsletter | Akce | Památky | Personálie | Stavba | Kontakt | Skyscrapers | Rozhovor | KARIÉRA | Fotogalerie | Názory čtenářů | Pomáháme dětem | Partnerská sekce | GDPR | Retro Soutěž | Akce