Vítězem České ceny za architekturu 2025 je dětský hospic Dům pro Julii

Lidskost, společenský přesah, promyšlený návrh a do detailu dotažená realizace rozhodla o tom, že Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii, jehož autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja, Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Jde o první dětský hospic v ČR, který propojuje odlehčovací péči s architekturou podporující klid, kontakt s přírodou a důstojné prožívání náročných životních situací. Organizátorem je Česká komora architektů.

Hlavní cena a finalisté

Dům pro Julii poskytuje dětem s nevyléčitelným onemocněním zejména odlehčovací péči, rehabilitace i terapie a zároveň vytváří prostor pro odpočinek, podporu a klid jejich rodin. Architekti vytvořili prostředí, které spojuje funkčnost s hlubokou lidskostí – otevřený, světlem prostoupený dům zasazený do svažitého pozemku přirozeně propojuje interiér s krajinou. Centrální atrium s jezírkem, stromy a květinovými záhony poskytuje pacientům i jejich blízkým místo pro ticho, setkávání i rozjímání. Budova je uspořádána do tří úrovní – provozní část se nachází ve spodním patře, hlavní obytné patro s pokoji dětí, společnými prostory a terasami je uprostřed, zatímco v horním patře je situováno ubytování pro rodiče a otevřené střešní zahrady. Použití přírodních materiálů (především dřeva) a betonu, dodává stavbě hřejivost i důstojnost. Architektura tak přináší nový model péče, kde prostor léčí spolu s lidmi.

„Dům pro Julii je vzorovým příkladem citlivé a funkční architektury, která překračuje hranice běžného navrhování a stává se prostorem lidskosti, důstojnosti a naděje. Tato realizace může být vzorovým projektem pro podobné stavby v ČR i za hranicemi,“ uvedla porota.

Porotce ČCA zaujala také Rekonstrukce a přístavba výrobní budovy ERA v Pardubicích (2023), pod níž jsou podepsáni Jiří Bíza a Tomáš Novotný z ateliéru Bíza architekti. Stavba představuje proměnu původního výrobního a administrativního objektu z 90. let v současnou provozní budovu s jasným architektonickým výrazem a funkční integritou. Architekti dokázali propojit přístavbu nového třípodlažního kancelářského křídla s postupnou rekonstrukcí trojlodní haly tak, aby nebyla přerušena výroba a zároveň vznikl celek s jednotným charakterem. Nový obvodový plášť, inspirovaný příhradovými konstrukcemi stožárů, sjednocuje jednotlivé části objektu a zároveň odráží technologické zaměření společnosti. Interiér je navržen střídmě, s přiznanými konstrukcemi a materiály, které jsou sjednoceny pouze povrchovou úpravou. Celek tak působí čistě, funkčně a přesně.

„Budova ERA zaujala porotu svou zdrženlivostí a technickou důsledností. Tmavá fasáda s rytmickým členěním a přiznanými prvky vytváří napětí mezi strohostí a elegancí, mezi technikou a architekturou. Projekt sjednocuje části vzniklé v různých fázích do přirozeného celku, v němž forma následuje funkci a řemeslné provedení je samo o sobě architektonickou hodnotou. Budova společnosti ERA představuje příklad kultivované průmyslové architektury, která se obejde bez okázalosti, a přesto zanechává silný dojem,“ ocenila porota.

Pozornosti poroty neunikl ani Park na Moravském náměstí v Brně (2023) navržený Martinem Sládkem a Janicou Šipulovou z ateliéru Consequence Forma architects, který představuje komplexní revitalizaci významného veřejného prostranství v centru jihomoravské metropole. Projekt proměnil dříve nevyužívanou plochu v živý městský park založený na principech modrozelené infrastruktury, inkluze a biodiverzity. Ústřední část tvoří otevřená multifunkční plocha – „urban aréna“ – s vodní fontánou, jejíž proměnlivá hladina přitahuje návštěvníky k odpočinku, hrám i společenskému dění. Okružní lavice vytváří přirozený rámec místa, kterému místní začali přezdívat „brněnské moře“. Na okrajích parku stojí kavárna s dětským hřištěm a menším amfiteátrem, čímž se prostor otevírá městskému životu a získává novou společenskou funkci.

Pocit štěstí z architektury dle porotců přináší další z finalistů, kterým je rodinný dům v Polance nad Odrou (2020) od Pavly a Martina Vymetálkových z ateliéru bydloarchitekti. Jde o novostavbu rodinného domu, jež vznikla na místě původního domu po předcích. Architekti zvolili kompaktní a úsporné řešení s důrazem na jednoduché hmoty, přiznané materiály a přirozené propojení interiéru s okolní krajinou. Dispozice ve tvaru H odděluje soukromé části domu – dětské pokoje a ložnici rodičů – od středové obytné zóny, která propojuje vstupní patio, kuchyň a obytný prostor s terasou. Jednoduchá, ale funkční je cihelná fasáda se šachovnicovým vzorem, která propouští světlo, stíní terasu a zlepšuje mikroklima. Materiálová střídmost, betonová podlaha a dřevěné a překližkové prvky vytvářejí klidnou atmosféru jednoduchého, ale promyšleného domova.

Vila Sidonius (2023) nemůže žádného pozorovatele nechat chladným, a to platí i pro porotce ČCA. Vznikla nad údolím Berounky v obci, jejíž charakter tvoří kombinace secesních, funkcionalistických i současných rezidencí. Pozemek s extrémně strmým severním svahem přivedl architekty Jána Stempela a Jakuba Tesaře z ateliéru Stempel Tesař architekti k neobvyklému řešení – vytvořit dům spočívající na dvojici železobetonových pilířů, který jako most překonává terénní rozdíl a otevírá panoramatické výhledy na krajinu Českého krasu i vzdálenou Prahu. Ocelová konstrukce s vloženým obytným prostorem tvoří technicky i vizuálně výjimečnou stavbu, jejíž architektonická i inženýrská přesnost je výsledkem úzké spolupráce architektů, odborníků z výroby i samotného investora.

„Uprostřed historické vilové čtvrti se objevila odvážná novostavba, která působí jako technický objekt rozkročený nad svahem – ocelový a skleněný dům-most, spočívající na dvojici pilířů. Architekti vytvořili stavbu, která propojuje precizní konstrukční řešení s elegancí a lehkostí. Viditelná ocelová kostra, do níž je vložen tepelně izolovaný obytný box, je provedena s mimořádnou přesností a citem pro detail. Každý prvek, od zinkovaných spojů po tenké rámy oken, potvrzuje technickou preciznost projektu. Vila přitom zůstává překvapivě úsporná a harmonicky zapadá do krajiny díky promyšlenému zasazení a citlivému krajinářskému řešení. Porota oceňuje odvahu, důslednost i estetickou čistotu této architektury, která s jistotou navazuje na tradici moderních vil a přitom posouvá její hranice směrem k současnosti.“

Rekonstrukce bývalého nádražního skladu v Řevnicích – Komunitní centrum Sklad _13 (2024), pod níž je podepsána Šárka Sodomková z ateliéru Sodomka*Sodomková Architekti, proměnila zchátralý dřevěný sklad z 19. století v nové kulturní centrum města. Cílem projektu bylo zachovat autentickou atmosféru původní železniční stavby a zároveň jí dát novou funkci. Architektka zvolila kombinaci restaurované dřevěné konstrukce a nových prvků v podobě repasovaných lodních kontejnerů, které slouží jako zázemí sálu a zároveň odkazují k historii dopravy a překládky zboží. Kontejnery svým materiálem i barvami jasně odlišují nové zásahy od původního těla budovy, aniž by narušily její charakter. Dřevěné rampy a sedací schodiště navazující na veřejný prostor oživují vztah objektu k okolí a vtahují do něj každodenní život obyvatel.

ČESTNÉ UZNÁNÍ

V obci vzdálené cca 30 km od Brna zatravnili 30 ha původních polí bohatými travinobylinnými směsmi, postupně realizovali šest terénních valů s retenční schopností a do krajiny vysázeli přes 1000 stromů kolem obnovených polních cest a do komunitních sadů. Tento projekt, jdoucí za hranice zastavěného území obce, si získal uznání poroty za mimořádnou syntézu technické preciznosti, ekologické vnímavosti a společenského rozměru. Porota na komplexu protierozních opatření a krajinářských úprav ve Vohančicích, jehož autorkami jsou Jana Janíková a Denisa Hrubanová z ateliéru Zahradní a krajinářská tvorba (2023), ocenila, že projekt překračuje rámec běžných krajinářských úprav a představuje architekturu utvářenou samotnou přírodou.

CENA PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČR MILOŠE VYSTRČILA

dětský hospic Dům pro Julii v Brně.

CENA VEŘEJNOSTI

dětský hospic Dům pro Julii v Brně.

CENY MINISTERSTEV

Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získal Předprostor lesního hřbitova v Srbsku (atelier MED ARKITEKT / Johana Šimčíková, Jakub Med, 2024). Projekt je jednou z prvních realizací vycházejících z ucelené koncepce veřejných prostranství obce Srbsko, která vznikla na základě architektonické soutěže a je postupně naplňována prostřednictvím jednotlivých intervencí. Ministerstvo pro místní rozvoj ocenilo přístup obce, jež „touto formou přistoupila k promyšlenému a jednotnému rozvoji svého území nacházejícím se v chráněné krajinné oblasti Český kras. Řešení vstupního prostoru propojuje hřbitov s okolní krajinou, přirozeně navazuje na les a dodává místu důstojnost i jasný geometrický řád odkazující na vnitřní uspořádání hřbitova. Celkový dojem umocňuje precizní řemeslné zpracování litinové mříže, která nahradila původní neprůhlednou bránu.“

Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za příkladnou revitalizaci brownfieldu získal projekt Rezidence U Pergamenky – Bydlení Jankovcova – konverze skladového areálu bývalé Ferony v Praze-Holešovicích (ateliér A69 – architekti / Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig, 2023). Ministerstvo ocenilo citlivou konverzi industriálního dědictví, která ukazuje, jak lze respekt k historii skloubit s potřebami současného městského bydlení. Namísto radikální asanace návrh využívá původní konstrukční prvky a prostorovou logiku areálu bývalé výrobny ocelových prvků Ferona, čímž zachovává jeho charakter a atmosféru – tzv. genius loci.

Cenu Ministerstva kultury ČR za zkvalitnění veřejného prostranství obdržela realizace, která zároveň získala i čestné uznání mezinárodní poroty, tedy komplex protierozních opatření a krajinářských úprav ve Vohančicích (ateliér Zahradní a krajinářská tvorba / Jana Janíková, Denisa Hrubanová, 2023). Projekt ukazuje, že kvalitní veřejný prostor může vznikat i v otevřené krajině, kde je stejně důležitý jako v městském prostředí. Komplexní soubor opatření ve Vohančicích zadržuje vodu, brání erozi, obnovuje polní cesty, aleje a sady a navrací krajině její přirozený řád i estetickou hodnotu.

CENA AGENTURY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Cenu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí získala Kaple Panny Marie Na Pískách u Čečelic ve Středočeském kraji (ateliér Chrama / Martin Junek, Adam Cigler, 2024). Nová kaple stojí na místě původní, v 60. letech zbořené stavby a v jednoduché, současné formě obnovuje paměť krajiny i křížení cest v otevřené zemědělské krajině. Je zděná ze starých cihel darovaných místními obyvateli, kteří se na její realizaci podíleli svépomocí, a uvnitř skrývá sošku Panny Marie vytištěnou na 3D tiskárně.

Další články k tématu