Stavbařům pro mezinárodní projekty chybí kapacity i podpora státu
České stavební firmy se do mezinárodních projektů zapojují jen výjimečně, důvodem jsou především požadavky na reference nebo vysoká vytíženost kapacit či malá podpora státu. Za poslední 3 roky se takových projektů účastnilo jen 10 % domácích firem v pozici hlavního dodavatele, dalších 12 % jako subdodavatelé. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu CEEC Research, do kterého se zapojilo 165 stavebních firem.
„Pro české stavební firmy je v současné době zajímavější a výhodnější zůstat v domácím prostředí. Hlavním důvodem je vytíženost kapacit firem, ať už lidská nebo strojní. Ta se pohybuje na 93 až 95 %,“ říká ředitel CEEC Research Michal Vacek.
Aktivně vyhledává příležitosti v mezinárodních projektech jen 9 % firem. Dalších 10 % by zájem mělo, ale naráží na překážky – zejména nedostatek financí, reference nebo jazyková bariéra. Naopak 64 % stavebních společností o účast v mezinárodních projektech zájem nemá. Během posledních tří let se do těchto zakázek nezapojilo 73 % českých firem.
Rozsáhlé projekty, jako jsou logistické parky, datová centra nebo developerské komplexy, obvykle řídí zahraniční společnosti. U technologických areálů financovaných globálními korporacemi (Amazon, Google či Škoda Auto ve spolupráci s VW) dominují mezinárodní generální dodavatelé. České firmy se uplatňují spíše v dílčích činnostech – u zemních prací, elektroinstalací či povrchových úprav.
Podle části podniků chybí českému stavebnictví lepší státní podpora pro zapojení do mezinárodních projektů, 31 % firem uvedlo, že žádnou podporu necítí. „Před lety jsme se pustili do účasti na projektech v EU a některé realizujeme, speciálně na Balkáně. Jistě by nám pomohla administrativní podpora, abychom nemuseli pracně zjišťovat, jaké všechny podmínky musíme splnit, abychom mohli na jednotlivých trzích operovat,“ líčí jednatel Tyros Loading Systems CZ Ivo Luňák.
Stát by podle respondentů mohl sehrát aktivnější roli a fungovat jako prostředník mezi tuzemskými podniky a zahraničními partnery. „Zkušenosti v této oblasti máme rozsáhlé a jako jeden z předních hráčů na stavebním trhu se snažíme účastnit všech velkých projektů, hlavně v dopravní infrastruktuře, která je pro nás klíčová. Co se podpory zapojení do velkých projektů týká, obecně by pomohla změna stavební legislativy, která neodpovídá potřebám státu,“ dodává předseda představenstva Hochtief Tomáš Koranda.
„V minulém roce jsme poprvé nasadili zdícího robota mimo ČR na stavbě skladovací haly v Rakousku. Novinkou je rezidenční projekt v Británii, kde roboti staví celou ulici rodinných domů. Jde o první využití robotického zdění na rezidenční výstavbě v takovém rozsahu. Tyto projekty potvrzují, že česká technologie má silný exportní potenciál a může pomoci řešit výzvy evropského stavebnictví, jako jsou nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo potřeba zrychlení výstavby,“ přibližuje generální ředitel Wienerberger Kamil Jeřábek.
„Pro intenzivnější zapojení do větších projektů by pomohla širší spolupráce s developery už ve fázi přípravy, kdy lze lépe navrhnout optimální měřící přístroje a technologii dálkového odečtu. Bližší spolupráce by také mohla vézt například k propojení chytrých systémů v projektu do jedné aplikace,“ doplnila Jana Machková, ředitelka ista Česká republika, součásti mezinárodní skupiny působící ve více než 20 zemích.
Zatímco v oblastech jako vývoz nebo inovace stát nabízí dotační schémata, poradenství či zvýhodněné programy, ve stavebnictví podobná podpora zatím chybí. Podle firem by stát mohl být prostředníkem mezi tuzemskými podniky a zahraničními partnery a pomoci tak českým firmám využít potenciál i mimo domácí trh.
