Novinky » Skřenek: Poptávka po bioplynových stanicích je značná

Skřenek: Poptávka po bioplynových stanicích je značná

29.10.2018 | Petr Bayer

Jedním z hlavních cílů v koncepci udržitelného rozvoje EU je nulová produkce odpadu a produkty i služby, které nemají negativní vliv na životní prostředí. Řešením je též výstavba bioplynových stanic, které fungují v blízkosti hlavních producentů odpadu a odběratelů energií, tedy v okolí měst. „Registrujeme poptávku například u spaloven a tepláren a zaznamenáváme zájem investorů,“ říká v rozhovoru pro časopis Skypaper Ivo Skřenek, předseda představenstva společnosti Energy financial group, která se dlouhodobě věnuje projektům získávání energie z obnovitelných zdrojů.

Skupina Energy financial group je poměrně široce rozkročena od energetického zpracování odpadů až po stavební development. Kterou část svého podnikání považujete za nejdůležitější?

Ano, vzhledem k portfoliu společností pod hlavičkou EFG by se mohlo zdát, že podnikáme v mnoha oblastech, ale to je pravda jen částečně. Naše aktivity mají jeden hlavní sjednocující prvek, a tím je dlouhodobá udržitelnost. Všechny naše projekty jsou založeny na základním elementu nutném pro život, a tím je energie. A v našem případě energie získávaná a aplikovaná ekologicky, šetrně k přírodě. Začínali jsme u slunce. Postavili jsme první velkou a nejmodernější solární elektrárnu v době, kdy se o solárním boomu a podpoře solární energetiky vůbec nemohlo hovořit. Poté se tento model získávání energie dostal do fáze pro nás zcela nevyhovující a tehdy, tedy kolem roku 2010, jsem se začal zajímat o možnosti zpracování a energetického využití odpadů. A opět se vracím k přírodě, protože odpad a jeho likvidace je velký ekologický problém.

Tím se dostáváme k jednomu z vašich významných projektů – Energetickému centru recyklace v Rapotíně, tedy stanici pro ekologickou likvidaci odpadu. Můžete přiblížit princip jejího fungování? Čím se liší od běžné bioplynové stanice?

V naší bioplynové stanici v Rapotíně zpracováváme především biologický odpad. Přijímáme potraviny nevhodné k další spotřebě včetně konzerv a potravin v dalších druzích obalů, gastroodpady z restaurací či školních jídelen, kaly z čističek odpadních vod či jiný biologicky rozložitelný odpad a proměňujeme je v energii. Rapotín funguje na principu klasické zemědělské bioplynky, ovšem obohacené o další zařízení. Například máme uzavřenou podtlakovou příjmovou halu bránící šíření zápachu z odpadu. Součástí této haly je i speciální linka, která je jedinečná a máme ji jako jediní v republice, na níž probíhá oddělování bioodpadu od obalů. Dále probíhá proces hygienizace, který odstraňuje nebezpečné látky a nejrůznější choroboplodné zárodky. Následně ve fermentoru vzniká z odpadu bioplyn. Díky tomu můžeme přijímat třeba i konzervy nebo jinak zabalené potraviny.

Ze vzniklého plynu se buď spalováním vyrábí elektřina a teplo, nebo je možné jej upravit a následně vtláčet do distribuční soustavy jako zemní plyn, případně CNG, které slouží k pohonu automobilů. Vyrobená elektřina a teplo jsou rovněž dodávány do sítě, přičemž teplo slouží k vytápění domácností v Rapotíně a okolí. Z odpadů prošlých procesem fermentace můžeme vyrobit organické hnojivo. Naším dalším krokem bude čištění bioplynu na biometan a jeho distribuce do VTL sítě. Naším cílem je vybudovat místo, které bude energeticky soběstačné a bude schopné ekologicky zpracovávat široké spektrum nejrůznějších odpadů.

ECR Rapotín jste otevřeli před půldruhým rokem. Můžete stručně shrnout její ekonomické výsledky za toto období?

Stanici jsme do ostrého provozu otevírali v létě 2016 a pochopitelně její tržby zpočátku nebyly vysoké. Návratnost u projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů je dlouhá, resp. byla. Běžná návratnost energetických projektů je v horizontu deseti let i více, u odpadové bioplynové stanice cca 7 let, ale vzhledem k rostoucímu počtu subjektů, a tím myslím velkých a významných subjektů, které poptávají dodávky energie z obnovitelných zdrojů, se bude tento horizont zkracovat. Naše projekty jsou dnes soběstačné a zároveň v současnosti investujeme do dalšího výzkumu.

Znamená to tedy, že takovéto projekty jsou trvale udržitelné? Je u nás poptávka po výstavbě dalších obdobných bioplynových stanic?

Určitě ano na obě otázky. Množství odpadu neustále přibývá, náklady na jeho likvidaci či skladování jsou vysoké, my nabízíme levnější variantu s přidanou hodnotou. Považuji za pozitivní, že jsme schopni použít věci, které se vyhazují, a přeměnit je v něco, co může přinést užitek – elektřinu, plyn, teplo… Poptávka po dalších stanicích tohoto typu je obrovská. Je to atraktivní příležitost i pro odpovědné a ekologicky smýšlející investory. Problémem je ovšem veřejné mínění. Stává se, že je zastupitelstvo obce rozumné, vidí dál než do příštího roku a chce pro svou obec a přírodu obecně něco udělat, ale občané stanici ve svém okolí odmítnou. Přesto se u několika dalších projektů blížíme do stadia realizace a jsme optimisty i do dalšího období. Registrujeme poptávku například u spaloven a tepláren a zaznamenáváme zájem investorů.

Máte v plánu nějaké další projekty mimo bioplynové stanice?

Mimo energetiku bychom rádi stavěli nízkonákladové nájemní byty. Naše idea je vybudovat pět činžovních domů s pronajímatelnými bytovými jednotkami. Tyto domy by měly být zcela soběstačné, vybavené nejmodernější technologií. Díky tomu by se nájemcům snížily náklady na energie. Ovšem to je projekt, který bude finančně a časově velmi náročný, a v tuto chvíli by bylo předčasné zabíhat do podrobností.