Novinky » Rekord: V Praze se má postavit půl milionu m2 kanceláří, v Brně skoro polovina

Rekord: V Praze se má postavit půl milionu m2 kanceláří, v Brně skoro polovina

24.01.2022 | Petr Bayer

Rekordní plány na výstavbu nových kanceláří v horizontu pěti let hlásí Praha a Brno, dva nejsilnější tuzemské kancelářské trhy. V hlavním městě je připraveno na 500 tisíc čtverečních metrů nových ploch a z aktuálních 3,8 milionu m². V Brně jde o přibližně 230 tisíc m² kanceláří, a tamější trh se tak rozroste až o třetinu z 680 na 900 tisíc m². Situace v roce 2022 zatím ale nebude tak růžová, omezená nabídka nových kanceláří způsobí, že ceny za nájem budou přinejlepším stagnovat. Již od roku 2023 má být kancelářská krize u konce.

Loni se v Praze postavilo 56 000 m² kanceláří, což je nejméně od roku 2016, a letos toto množství nebude o tolik vyšší. V roce 2023 se ale dokonce budou otevírat kanceláře, které jsou rozestavěné spekulativně bez předem domluveného nájemce. „Zatímco nejčastějším typem let 2020 a 2021 se stal podnájem, od roku 2022 vnímáme návrat k normálu a nabídka podnájmů se výrazně snižuje až o dvě třetiny. Loňská výstavba dosáhla nového minima od roku 2016, nepřistoupila k realizaci řady kancelářských projektů, které byly již připravené, protože se investoři báli, že do nových prostor nenajdou nájemce. Logickým důsledkem tak je stále relativně nízká neobsazenost a také stagnace cen, které nejdou tak rychle dolů, jak by nájemci mohli očekávat,“ říká Radek Procházka, managing Partner společnosti Prochazka & Partners.

Krize proměnila uvažování firem týkající se fungování v kancelářích, prorokovaný konec kanceláří ale rozhodně nenastal. V čistém home office režimu operuje jen několik procent firem, velká část předělala kanceláře, aby vznikala pracoviště, kde jsou týmy oddělené a pokud je třeba, mohou se společně setkat v kavárnách a hubech nebo relax roomech. Jednoznačně se také zvyšuje počet zasedacích místností, a kanceláře se tak významněji než před pandemií stávají místem setkávání zaměstnanců nebo jednotlivých týmů, než místem pro celotýdenní práci.

„I když je na trhu zvýšená poptávka po hybridním modelu – část práce z domova a část z kanceláře, firmy jako celek preferují práci v kanceláři před vzdáleným režimem. Výhodami jsou rozvoj firemní kultury, budování vztahů na pracovišti, pocit sounáležitosti s firemními cíli a snadnější integrace nováčků do týmu. Většina inovací vzniká v kanceláři v týmu, nikoli vzdáleně z domova. Pokud se někde snižovala podlahová plocha, bylo to nejčastěji o 15 – 20 % celkové plochy, což neobsazenost sice ovlivnilo, ale v součtu s trhem o velikosti Prahy výrazněji nepoznamenalo,“ dodává Procházka.

Hybridní model je benefitem a zajímavým nástrojem v boji proti pandemii, který zavedlo až 70 % korporátních nájemců, avšak přichází více důkazů o negativním vlivu dlouhodobé vzdálené práce. Dle časopisu Nature skupina vědců analyzovala pracovní návyky více než 60 tisíc zaměstnanců Microsoftu a zjistila, že celofiremní vzdálená práce způsobila pokles spolupráce mezi týmy. Vinou izolace docházelo k nižší míře interakcí a synchronní komunikace, a narostla asynchronní. Ta nevyžaduje okamžitou reakci protějšku (typicky e-mail), může tak docházet ke komunikačním prodlevám a zaměstnanci tak hůře získávají a sdílejí informace.