Novinky » Pražské Hradební korzo má začít vznikat za dva roky

Pražské Hradební korzo má začít vznikat za dva roky

29.06.2022 | Petr Bayer

Rada hl. m. Prahy schválila studii na proměnu ulic Na Příkopě, 28. října a Jungmannova náměstí. Dvoukilometrová procházka od Národní třídy k Prašné bráně bude souvislým územím od mostu Legií ke Štefánikovu mostu a mělo by se stát novým bulvárem a obchodní třídou. V létě bude zahájeno projektování, fyzicky by se území mělo postupně začít měnit za 2 roky, začne se na Revoluční.

Prostor ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční, který chápeme jako Hradební korzo, je urbanistickým otiskem stopy někdejších staroměstských hradeb resp. hradebního příkopu. Ty chtěl odstranit už Karel IV, hradby však zůstaly další 4 století. „Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích. Studie nabízí řešení všech těchto problémů, dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně,“ říká náměstek primátora Petr Hlaváček.

Cílem koncepce je takto důležité obchodní tepně Prahy navrátit důstojnost metropolitního bulváru, zajistit příznivé podmínky pro nemotorovou a hromadnou dopravu, podpořit zdravou ekonomiku, a hlavně vytvořit kvalitní veřejný prostor.
„Součástí koncepce je i návrh tramvajové trati, která bude propojovat zastávky Náměstí Republiky, Národní třída a Muzeum. Tramvaj zde jezdila do roku 1985, kdy došlu k rozhodnutí ji zrušit po dokončení výstavby metra,“ říká náměstek pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

„Společně s ateliérem Aoc jsme připravili informační kontejner, který byl umístěn přímo na území hradebního korza. Cílem bylo občanům představit historii území či jeho možný vývoj a zároveň od nich získat podněty. Většina místních si stěžovala na katastrofální dopady masového turismu, kvalitu a nabídku služeb a prostor. Mnoho architektonických prvků nebo mobiliář jsou za hranicí své životnosti,“ líčí ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) Ondřej Boháč. „Studie navíc nabízí moderní pohled na revitalizaci lokality u Prašné brány, která se v nedávné době stala předmětem diskuzí,“ dodává.

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

Další články k tématu