Novinky » Poptávka po halách v ČR stoupla o 13 %, rychlost obsazování je rekordní

Poptávka po halách v ČR stoupla o 13 %, rychlost obsazování je rekordní

02.10.2019 | Petr Bayer Aktualizováno: 01.10.2019

Boj na trhu průmyslových nemovitostí v Evropě se přiostřuje, v polovině roku 2019 dosáhla nájemní aktivita rekordních 11,9 milionu m² a kontinent sužují klesající míry výnosů. Rostoucí vliv e-commerce podpořil vysokou poptávku nájemců logistických prostor. Poptávka po průmyslových prostorách v ČR dosáhla v pololetí 722 000 m², o 13 % více oproti pětiletému průměru. Nájmy zůstaly nezměněny a v Praze dosahují 58 eur za m² za rok, celorepubliková míra neobsazenosti 4 % by však do budoucna mohla podpořit zvýšení nájemného.

„Při pohledu na výnosy v celé Evropě se český trh stal velmi konkurenceschopným pro přilákání zahraničních investic do průmyslového sektoru. Nízká neobsazenost zvyšuje nájemné, což pomáhá otevírat nové komplikovanější lokality, jakými jsou například brownfieldy, které jsou pro městskou logistiku a distribuci velmi vhodné,“ říká vedoucí oddělení pronájmů průmyslových nemovitostí Savills Jaroslav Kaizr.

Rychlost obsazování uvolněných prostor je nyní rekordní. Standardem již je, že zájemce podepisuje smlouvy v době, kdy v hale působí ještě předchozí nájemce. „Zatímco dříve prázdný prostor čekal tři měsíce na nového nájemce, dnes může nájemce čekat i tři až šest měsíců na volný prostor,“ líčí manaže P3 v ČR Jan Andrus.

V Evropě bylo do průmyslových nemovitostí v průběhu pololetí 2019 investováno 12,2 miliardy eur, což představuje 5% pokles oproti pololetnímu průměru za předchozích 5 let. Slabší výsledky zaznamenané v Británii a Německu (-19 % a -18 %) vykompenzovala zvýšená aktivita v ČR (+80 %) a Polsku (+83 %), kde investiční objemy výrazně překročily průměrnou úroveň za období předchozích pěti let.

Množství investic v posledních letech vedlo ke kompresi výnosů na větších trzích. Průměrná výnosnost prvotřídních průmyslových nemovitostí v Evropě během prvního pololetí 2019 klesla o 20 bazických bodů ze 4,9 na 4,7 %. K výrazné kompresi výnosů došlo v Praze (-150 bazických bodů), Stockholmu (-30 bazických bodů) a Madridu (-25 bazických bodů).

Další články k tématu