úvod | tisk | napište nám |
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.

Matyáš: BIM může v ČR uspořit miliardy korun

17.10.2017  |  Petr Bayer

Zavedení metody BIM (Building Information Modeling) může stavebnímu trhu v Česku uspořit miliardy korun. „Jestliže trh v ČR představuje cca 450 miliard Kč ročně a nám se podaří zvýšit efektivitu o pouhých 10 % jenom díky BIM – ne o 20 či 30 %, což je potenciál, o kterém se v této souvislosti hovoří - potom se jedná o 45 miliard Kč ročně v investicích,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper Petr Matyáš ze společnosti di5 architekti inženýři.

 

Vláda schválila v září Koncepci zavádění metody BIM v ČR. Jaký význam BIM má a proč stojí za to do digitalizace ve stavebnictví investovat?

Zkusme se na tuto otázku podívat řečí čísel. Stavební trh v EU představuje celkem 1,2 bilionů eur (1012) ročně. Pokud by se podařilo zvýšit produktivitu a efektivitu odvětví o pouhé 1 %, bude to znamenat roční úsporu 12 miliard eur. V případě zvýšení efektivity o 10 % se jedná o dosaženou úsporu 120 miliard eur. Jestliže trh v ČR představuje cca 450 miliard Kč ročně a nám se podaří zvýšit efektivitu o pouhých 10 % jenom díky BIM – ne o 20 či 30 %, což je potenciál, o kterém se v této souvislosti hovoří - potom se jedná o 45 miliard Kč ročně v investicích.

Podle dat ze zahraničí, a teď například hovořím o USA a Německu, se obecně neefektivita ve stavebnictví pohybuje kolem 57 %.  Mám na mysli zejména chyby při stavbě a její přípravě tj. velké množství předělávek kvůli špatné koordinaci jednotlivých stavebních kroků. Pokud bychom neefektivitu stavebnictví snížili z 57 jen na 47 %, což je pořád vysoké číslo, tak potom hovoříme právě o těch 45 miliardách Kč úspor jen v ČR. Zvýšení efektivity o 10 procentních bodů přitom není nic nedosažitelného. Na druhé straně standardizace a digitalizace samozřejmě bude něco stát. Každý příchod nových technologií něco stojí, ale potencionální úspory jsou obrovské.

Navíc díky BIM máme informace o stavbě v jednotné databázi. A z toho vyplývá, že tato data, která se nebudou nikde ztrácet, ale naopak obohacovat, lze využívat po celou dobu životnosti stavby. Nejen pro přípravu projektu nebo v průběhu výstavby, ale především v době provozu a údržby objektu.

Jaký je Váš osobní názor na nově schválenou koncepci? Bude přínosná?

Samozřejmě je skvělé, že koncepce vznikla. Po letech, kdy se o BIM hovoří, se i ČR přidala k ostatním evropským zemím a trendu digitalizace. Zásadní jsou teď dvě věci. Za prvé, jak se povede koncepci naplnit. Stěžejní bude, kolik se do roku 2021 stihne realizovat a vyhodnotit pilotních projektů. Protože standardizace a obecně digitalizace BIM je probíhající proces, na jehož začátku nemůžeme stoprocentně znát finální výsledek. A za druhé, zavedení metody BIM je základním stavebním kamenem pro celkovou digitalizaci ve stavebnictví. Koncepce je jen první krok, který jsme celou digitalizaci teprve nastartovali.

Zmínil jste pilotní projekty. Existuje představa, jaké by měly být, kde se vezmou a kdo je vybere?

Vybírat je nejspíš bude Ministerstvo průmyslu a obchodu. A takové projekty aktuálně vznikají. Zákon o zadávání veřejných zakázek již rok umožňuje požadovat metodu BIM v rámci přípravy projektů a staveb a řada veřejných zadavatelů toho využila. Například u rekonstrukce Státní opery v Praze je požadavek na dodavatele, aby využíval BIM. V případě nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu v pražských Holešovicích se bude projektovat v BIM a určitě by to byl ideální pilotní projekt. V rámci Státního fondu dopravní infrastruktury vzniká dalších 6 nebo 7 staveb, které SFDI vnímá jako pilotní projekty. A pokud je mi známo, také projekt dvou moderních výzkumných center Univerzity Karlovy na Albertově je požadovaný a zadaný v BIM. Podobných staveb bude ale určitě více.

Vaše společnost di5 architekti inženýři patří mezi průkopníky ve využívání BIM v ČR. Jaké jsou vaše dosavadní praktické zkušenosti?

S BIM jsme začali pracovat zhruba před osmi lety v době krize ve stavebnictví. Vnímali jsme neustále se snižující cenu prací – ať už architektonických či projekčních – a s tím i klesající kvalitu projektů. A jednoduše jsme se rozhodli jít proti proudu. Tento obor jsme si vybrali proto, že nás baví a chceme dělat zajímavé a kvalitní projekty. To byl hlavní důvod, proč jsme se vrhli do BIM. Investorovi jsme nabídli přidanou hodnotu a sami získali konkurenční výhodu na trhu.

Začátky nebyly jednoduché. Jednalo se o jiný způsob práce a navrhování. Naši lidé se museli naučit pracovat s jinými nástroji a podle nových postupů. Než si tím vším projdete od začátku do konce a než jste schopni vyprodukovat to samé, co jste předtím vyprodukovali klasickým způsobem, znamená to velké úsilí. Ta zkušenost, která se ve stavebnictví sbírá roky, se nedá přeskočit. Ale dnes jsme v situaci, kdy BIM dokážeme využívat pro zlepšení kvality našich návrhů. Používáme ho pro různé simulace i optimalizace. A takových firem na trhu není mnoho.

Můžete jmenovat některé referenční projekty, na kterých jste již metody, o kterých mluvíte, aplikovali?

Určitě bych zmínil administrativní budovu v ulici Nekázanka v Praze 1. Šlo o komplexní rekonstrukci objektu, který byl prakticky vybouraný na nosnou konstrukci, a vše se dělalo nově. Je jedním z projektů, na kterém se BIM využívá od samého začátku, tj. od návrhu stavby přes období výstavby a nyní také ve fázi jeho dokončování. Aktuálně dopracováváme model do podoby, která bude sloužit pro správu a údržbu objektu i v budoucnosti.

Dalším projektem, na kterém se v současnosti podílíme, je rezidenční projekt Vivus Uhříněves. Jedná se o výstavbu nového obytného souboru se zhruba 1500 byty. První dvě etapy jsou dokončeny, další se začínají. Díky BIM a s tím související optimalizací jsme dosáhli nejen dobrého návrhu a příjemného bydlení, ale investor mohl nasadit i relativně slušné ceny za prodej bytových jednotek.

Úspěšnou spolupráci jsme také navázali se společností Skanska, která je díky své mateřské společnosti ve Skandinávii jedním z průkopníků využití BIM u nás. Jasně nám potvrzuje, že množství kolizí a předělávek na stavbě je výrazně nižší. Příkladem může být také zkolaudovaný projekt Terasy Strašnice, který v BIM začal a stavební firma ho využívala i v průběhu výstavby. Z pohledu koordinace prací zde nastalo naprosté minimum problémů. Věřím, že k tomu výrazně přispělo využití této moderní technologie.

Další články k tématu

 

Odběr newsletteru

Aktuality

13.11.2019 Průzkum Skypaper: Stavebnictví nejvíce trápí legislativa a korupce

Firmy opět uvádějí, že stavebnímu sektoru by nejvíce prospěla kvalitnější legislativa, byť oproti loňsku došlo k…

01.11.2019 Skypaper opět v porotě soutěže ČEEP a udělí cenu za celospolečenský přinos

Zvýšení energetické účinnosti a dosažení úspor energie je cílem celostátní soutěže Český energetický a ekologický…

Archiv aktualit

Rychlé vyhledávání

Anketa

Jaký vývoj letos očekáváte ve své stavební firmě?

růst nad 5 %
 
růst do 5 %
 
stagnaci
 
pokles do 5 %
 
pokles nad 5 %
 

Fotogalerie

Fotogalerie

Kalendář akcí

«« listopad 2019 »»
 
po
út
st
čt
so
ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
 

Kontakt

Petr Bayer
Jilemnického 2238
53002 Pardubice
Česká republika
mobil:+420 602 309 872
e-mail:bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz
 
 
O nás | Novinky | Newsletter | Akce | Památky | Personálie | Stavba | Kontakt | Skyscrapers | Rozhovor | KARIÉRA | Fotogalerie | Názory čtenářů | Pomáháme dětem | Partnerská sekce | GDPR | Retro Soutěž | Akce
Souhlasím.
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím.